Základy aromaterapie

Aromaterapie je pøírodní léèebná metoda využívající 100% èisté esenciální, neboli éterické oleje, které se získávají z rùzných èástí rostlin (kvìtù, listù, døeva, kùry…).

Aromaterapeutická masáž

Èistota éterických olejù

Kvalita olejù je z terapeutického hlediska velice dùležitá, nebo kapky esence v sobì nesou typické rysy rostliny, ze které se olej získává, jsou její podstatou a duší. Z tohoto pohledu jsou nejlepší oleje získávané destilací vodní parou nebo lisováním za studena. Jenom ty totiž neobsahují nežádoucí pøímìsi chemických rozpouštìdel, které mohou vyvolat alergii a ovlivnit úèinek oleje.

Užití éterických olejù

Každý éterický olej má více možností použití. Nikdy není jeden olej pouze na jednu vìc, ale vždy se v nìm snoubí více terapeutických úèinkù. Zároveò lze najít na jeden problém více olejù.

Aromaterapie zastává holistický pøístup ke klientovi. To obnáší pohled na èlovìka jako na celek a ne pouze zamìøení se na jeho problém vytržený ze souvislosti. Od toho se také odvíjí výbìr vhodného éterického oleje. Dva lidé, kteøí pøijdou se zdánlivì stejným problémem, budou nejspíš ošetøeni každý jiným olejem (nebo smìsí olejù). A to takovým, který bude nejvíce odpovídat jejich individuálnímu stavu. Tento stav bude u každého z nich v celkovém pohledu jiný, i pøes poèáteèní podobnost hlavních potíží.

Pøed použitím je nutno esenciální oleje naøedit ve vhodném nosièi, jinak mohou podráždit sliznici a kùži. Esenciální oleje nejsou rozpustné ve vodì. Naopak se dobøe mísí s rostlinnými oleji, smetanou, medem, solí, alkoholem a mýdlem.
Hotový masážní olej se již øedit nemusí. Obsahuje rostlinný olej a vybrané esenciální oleje ve správném pomìru.

Úèinky éterických olejù

Silice stimulují nervové buòky a vysílají signály do limbického systému mozku. Ten ovlivòuje mimo jiné instinkty, náladu nebo pamì. Je to emocionální centrum mozku. Je vývojovì nejstarší – není ovlivnìn rozumem, A nìkdy je velice zajímavé zamyslet se kdo/co nám voní – doslova i pøenesenì, co nám nevoní, nejde pod nos, nìco tady smrdí ...

Éterické oleje vždy pùsobí na dvou úrovních:
Fyzické pùsobení oleje podle jeho úèinku – napø. proti bolesti, køeèovým žilám, nevolnosti, vysokému èi nízkému tlaku
Vliv na psychiku èlovìka - nìkteré zklidòují a vyrovnávají, jiné osvìžují èi podporují koncentraci nebo nás posilují v zaèátku nové životní etapy

Z historie

Poèátky využívání aromatických rostlin se datují pøed více než 4000 lety. Ve starovìkém Egyptì z nich jednoduchým zpùsobem (nejdøíve lisováním, pozdìji již primitivní destilací) získávali vonné látky, které používali jako parfém, nebo je pøidávali do vonných mastí. Masti používali nejprve faraóni a veleknìží, pozdìji se rozšíøily i mezi prostý lid ve formì kosmetiky, masážních olejù a lékù. Éterické oleje našly své uplatnìní i pøi léèení mentálních a fyzických poruch zdraví.

Z Egypta se rozšíøilo umìní aromaterapie do Øecka a odtud do øímské øíše. V antice se oleje hojnì používaly v medicínì.

I Starý zákon potvrzuje znalosti mastí a olejù. Druhá kniha Mojžíšova (exodus), kap. 30, verše:

·  Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:

·  'Ty si pak vezmi nejvzácnìjší balzámy: pìt set šekelù tekuté myrhy, polovièní množství, totiž dvì stì padesát šekelù balzámové skoøice, dvì stì padesát šekelù puškvorce,

·  pìt set šekelù kasie podle váhy šekelu svatynì a jeden hín olivového oleje.

·  Z toho pøipravíš olej svatého pomazání, vonnou mast odbornì smísenou. To je olej svatého pomazání. …“„…
V dobách pozdìjších se pùvodní užití esenciálních olejù postupnì vytrácelo, až se zúžilo na dekorativní a komerèní parfumerii.

Dnes si uvìdomujeme, že vùnì dokážou v našem organismu vyvolat rùzné procesy – na psychické i psychosomatické úrovni. Vliv úèinkù rùzných olejù na lidský organismus je pøedmìtem nauky, kterou nazýváme Aromaterapie.

Moderní aromaterapie

Základy dnešní Aromaterapie položil francouzský chemik Rene-Maurice Gattefosse. Právì on vytvoøil název Aromaterapie. Byl pøesvìdèen, že tyto oleje mají daleko silnìjší antiseptické úèinky, než mìly látky používané pro stejné úèely v jeho dobì (okolo 1920). Byl si též dobøe vìdom jejich hojivých úèinkù. Bìhem experimentování si popálil ruku, kterou ihned ponoøil do èistého levandulového oleje za úèelem schlazení bolesti. Bolest se okamžitì vytratila a bìhem pár následujících dní se rána zahojila bez jakéhokoli hnisání, infekce, èi jizvy. Tato vlastní zkušenost v nìm vyvolala silný zájem o výzkum tìchto fenomenálních látek a o možnost jejich využití ve zdravotnictví.