Masáž je terapie, kterou se mohou aplikováním tlaku na svaly a tkáně léčit zranění, zmírňovat bolesti a stres, zlepšovat krevní oběh a uvolňovat napětí. Masáž je bezpochyby nejstarší formou terapie; je to něco, co zvířata i lidé dělají téměř instinktivně, chtějí-li poskytnout útěchu a zmírnit bolest.
Jak známo, k tomu, aby si člověk zachoval zdraví a pocit svěžesti je nutné, ba životně důležité, aby po každém vypětí následovala fáze uvolnění.
Masáž osvěžuje tělo,
cévy, pokožku a klouby,
také posiluje nervy,
vyvolává blahý pocit
zdraví, čistoty a štěstí,
ženy zvláště ji mají rády
ježto masáž omlazuje.
Toto praví Sušruta, staroindická učebnice lékařství, stará přibližně
dva a půl tisíce let, a možná i více.
Historie masáže
Slovo "masáž" je odvozeno z francouzského message, to pak z řeckého slova massein. Základ tkví pravděpodobně v arabském názvu mas. To vše znamená hnísti, tříti. Masáž je stará jako lidstvo samo. Původ masáže musíme hledat v dávných dobách, neboť již primitivní člověk věděl, že bolest zraněného či nemocného místa dříve vymizí, když si je bude třít. A tak již člověk doby kamenné si promačkával a rozhýbával namožené nebo pohmožděné svaly a klouby. Ovšem prvním konkrétním písemným dokladem o této činnosti je Ebersuv papyrus ze starého Egypta, který je některými badateli datován až do doby 5.000 let př.n.l. Již zde je masáž uváděna jako jeden z mnoha tehdejších léčebných prostředků. Rovněž z Číny, tradiční bašty neinvazivních technik léčby, máme pojednání v kánonu Nei Thing Sou Wen (asi 3.700 let př.n.l.) o použití masáží akupunktury a akupresury. V této zemi ovšem patřila masáž k celkovému životnímu stylu. Kombinovala se nejčastěji s energetickými a vitalizačními cvičeními. Obdobná situace byla i v dalších tehdejších kulturách. Babyloňané, Asyřané, Peršané a posléze Řekové a Římané využívali léčebného, relaxačního a vitalizačního účinku masáží. Podle dochovaných zpráv se využívala dokonce i k léčení zlomenin. Jako masážní prostředky se tehdy užívaly různé oleje s přídavkem jemného písku a pryskyřic z různých dřev, kořenů a plodů, jež měly účinek masáže zesílit. Cladius Galenus, asi nejslavnější z římských lékařů, již používal masáží přímo cíleně při výcviku gladiátorů. Rozeznával masáž přípravnou (frictio), která připravovala zápasníka na výkon a masáž k odstranění únavy (apoterapeutická), používanou po výkonu k urychlení regenerace.
Moderní masáže se počínají rozvíjet až v devatenáctém století. Jejím tvůrcem je P. Ling, původně misionář v Orientu, který se na svých cestách seznámil se starobylou masáží a jejími blahodárnými účinky v lázních, které navštěvoval. Po návratu do Švédska založil školu masáže a v roce 1813 ve Stockholmu ústřední ústav pro gymnastiku, kde vyučoval i léčebný tělocvik.
Dnes je již velké množství různých druhů masáží, jak moderních, tak různých tradičních škol. Navíc na základě moderních poznatků a různých kombinací s tradičními postupy vznikají další a další školy a směry.
Masáž se ve většině případů používá jako prostředek fyzické a duševní relaxace, kde dochází k uvolnění ztuhlých svalů a kloubů, zlepšení prokrvení a tím i látkové výměny, která napomáhá lepšímu a rychlejšímu průběhu léčby míst, na které je masáž aplikována. Velmi významné také bývá následné ovlivnění centrálního nervového systému a dokonce i jednotlivých orgánů uvnitř těla přes reflexní oblouky a energetické dráhy (meridiány). Pokud mají být splněny tyto cíle, musí být masáž prováděna bez větších bolestí a násilí. Jinak dochází k reflexnímu stažení svalů, jako odezvy na bolest a výsledek je přesně opačný než bychom v tomto případě očekávali. Ostrá, rychlá a někdy i mírně bolestivá masáž bývá používána jen v ojedinělých případech, např. u sportovců těsně před výkonem, kde slouží k povzbuzení a zvýšení citlivosti.
Léčivé účinky
V prvé řadě dochází k uvolnění ztuhlého svalstva a odstranění bolesti z toho pocházející. Kromě bolestí zad to bývá velmi často bolest hlavy. Ze svalů se odplaví "odpadní únavové látky", tj. chemicky především kyselina mléčná. Doporučuje se zvýšit příjem tekutin, což napomáhá jejímu odplavování po rozmasírování.
Z dalších účinků je to zlepšení krevního oběhu, pružnosti a pevnosti kůže, pevnosti a ohebnosti kloubů. Odstraňuje únavu. Speciálním lokálním ošetřením je možné působit i na zraněná místa k jejich rychlejšímu zhojení. Při častějším provádění též odbourává podkožní tuk a posiluje svalstvo.
Masáž účinkuje příznivě i na psychiku. Dokáže uklidnit zjitřenou mysl. Dává vám možnost na chvíli se zastavit, zapomenout na stresy všedního dne a vychutnávat jedinečnou příležitost, kdy si můžete dovolit odevzdat se a nechat o sebe pečovat.